Mamutí expedice 2026: týden plný dobrodružství v Krkonoších
Na začátku srpna se děti ze Základní školy Eduarda Štorcha a mateřské školy
Ostroměř vydaly na týdenní letní dobrodružství do Krkonoš. Od 1. do 8. srpna se
jejich domovem stala chata Světlanka v Rokytnici nad Jizerou a hlavním úkolem byla
Mamutí expedice – výprava za ztraceným ledovým pokladem.
Hned první dopoledne se děti rozdělily do čtyř týmů, pro které si vytvořily vlastní
vlajky, a pustily se do prvních her s pravěkým tématem. Od začátku tak bylo jasné,
že nás čeká týden plný soutěžení, spolupráce, pohybu a hlavně zábavy.
A pohybu bylo opravdu dost. Během týdne jsme podnikli řadu výprav do okolí. Hned
první den jsme vyrazili na přibližně sedmikilometrový výšlap na Dvoračky. Navštívili
jsme také Huťský vodopád, kde jsme se v horkých dnech příjemně osvěžili, a vydali
se k Sedlu pod Dvoračkami. Nechyběla ani cesta do Rokytnice přes Krakonošovu
stezku, známou například z filmu Krakonoš a lyžníci.
Velkým zážitkem byla návštěva Horské služby ČR v Rokytnici. Pan Metelka dětem
připravil zajímavou prohlídku a přednášku a děti se dozvěděly mnoho užitečného o
práci horských záchranářů i o bezpečném pohybu na horách. Na návštěvu Horské
služby jsme navázali tematickou hrou o okysličování a odkysličování krve.
Protože Mamutí expedice nebyla jen o chození po horách, čekalo na děti také velké
množství her a tvoření. Vyráběly pravěké nástroje z darů lesa, hrály míčové i
deskové hry, poznávaly státy a jejich vlajky, hrály kuželky nebo plnily nejrůznější
týmové úkoly. Součástí celotáborové hry bylo také sbírání korálků, které rozhodovaly
o průběžném pořadí týmů. Program tak přirozeně spojoval pohyb, tvořivost,
spolupráci i dobrodružství, přesně jak jsme si před táborem naplánovali.
Jedním z vrcholů týdne byl celodenní výlet. Z chaty Světlanky jsme vyrazili přes
Ručičky a Studenov, kde jsme se zastavili také u ostroměřské sokolské chaty. Po
zasloužené pauze s řízkem a domácím chlebem jsme pokračovali směrem k
Rokytnici. Nechyběla návštěva obchodu Tesco ani zastávka na dětském hřišti.
Nakonec nás čekal už jen závěrečný kopec zpět na Světlanku. Celkem jsme tento
den zvládli přibližně 13 kilometrů.
Ani počasí nás příliš nezastavilo. Když déšť překazil plánovaný táborák, přesunuli
jsme se dovnitř a buřty si vychutnali i tak. Jindy zase déšť zahnal děti pod střechu při
výrobě kouzelného lektvaru. Program jsme proto podle potřeby přizpůsobovali
počasí, ale o zábavu nebyla nouze. Jeden z deštivých večerů jsme zakončili filmem
Piráti z Karibiku.
A pak přišel závěr celé expedice. Poslední společná hra rozhodla o pořadí týmů a
protože první místo bylo stále nerozhodné, musel přijít ještě poslední souboj. Poté už se celá expedice vydala hledat ztracený mamutí poklad. A podařilo se! Poklad byl
nalezen a celotáborovou soutěž nakonec vyhráli „Podezřelí ptáci“. Po vyhodnocení
už nezbývalo než si užít poslední večer – samozřejmě při závěrečné diskotéce.
Poslední ráno patřilo úklidu, posledním hrám v lese a loučení se Světlankou. Na
cestu domů nás chata vyprovodila výbornými buchtičkami se šodó, které dětem moc
chutnaly.
Mamutí expedice 2026 tak byla u konce. Za týden jsme společně nachodili přibližně
40 kilometrů po horách, spotřebovali tři balení náplastí a 50 ml Fenistilu – a hlavně
jsme si odvezli spoustu společných zážitků, nových přátelství a vzpomínek.
Děkujeme všem dětem za jejich nadšení, odvahu a dobrou náladu, vedoucím za péči
a přípravu celého programu a všem, kteří se na táboře podíleli. A kdo ví – třeba se s
některými z vás na Světlance potkáme zase příští rok!
Mamutí expedici 2026 odzvonilo. Ale vzpomínky zůstávají.
Vedoucí tábora Denisa Čerychová
